4.den MAXOV

Ahooooj moji nejdražší,

Další a zároveň poslední den za námi …musím napsat, že byl naprosto SUPROVÝ i sluníčko se na nás smálo!!! Ale hezky od začátku…dneska nás paní učitelky musely budit, spinkali jsme jako miminka….. Zato učitelky už strašily od brzičkého rána, aby nám mohly oznámit, že dnes máme SVÁTEK. Než jsme se rozkoukali , tak jsme to slyšeli nejméně 100x. Opět jsme vyrazili na naši oblíbenou snídani. Po snídani jsem doufal, že bude klídeček, ale ani náhodou….paní učitelka spustila opět stejnou písničku: „ Kdo má dneska sváteček? Pro koho máme překvapení ? Myslíte, že pro vás? Nebude to náhodou výlet? Že bychom jeli na Farmu Pěnčín za zvířátky?“ Než jsme stačili odpovědět, už byl přistavený autobus a my frčeli rovnou za hranici všedních dnů a to do slova….dostali jsme se do dílničky plné korálků a mohli jsme si vyrobit náramek podle sebe, to budeš mamčo koukat, co jsem vyrobil, ale musíš vydržet do zítřka. Pak jsme se pokoukali po zvířátkách a na konec nám paní učitelky koupily zmrzlinku…no musím uznat, že to bylo úplně skvělý !!! Domů jsme samozřejmě přijeli až v jednu, takže obídek se posunul, ale to stálo taky za to, měli jsme bramborovou polévku a borůvkové knedlíky, že by dárek od kuchařky? Po obídku nám paní učitelka řekla, že na odpočinek není čas, protože musíme ještě oslavit MDD soutěžemi. No, malinko jsem byl unavený, ale řekl jsem si, že když to zvládají úči, tak to zvládnu taky. Pohráli jsme si chviličku a už jsme mazali na disciplíny: hod do díry, hod na cíl, skákání snožmo, chůze na chůdách, chůze s pálkou a míčkem. Bylo to super, všichni jsme to zvládli a také jsme byli po zásluze odměněni…to budete čubrnět, co jsme dostali…. Pak jsme malovali obrázky a už byla večeře…řízeček s bramborem a okurkou. No řízek zmizel hned, ale s bramborami jsem velký kamarád nebyl. No a už se balí !!! Mamí, tatí musím napsat, že to tady bylo naprosto skvělé, úžasné, prostě bomba, ale být s vámi je mnohem úžasnější…moc se na vás těším a přiznávám, že se mi malilinkato stýská !!! Ale nebojte, vše zvládám. Ježíši, slyším známý hlas: Čí je to tričko ? Ničí ?…kurňa, aby nebylo moje ….. musím běžet ….ještě jsem nezačal balit… zlatíčka moje posílám pusinku na spinkání, protože těch dalších tisíc pusineček vám dám až zítra u autobusu !!!!

Jéééééééééé…jsem zpátky, paní učitelka mě vyhnala, abych vám napsal, že zítra přijedeme v 10.00 – 10.30 hod. k tůním…tak snad je to všechno…. běžím…. Ještě jsem fakt nezačal balit, tak ať po mě už nic nechce….papapalapá