2. DEN Savoy

Ahoj mamko a taťko,

Vůbec nevím kde začít….ale asi od začátku. Ráno mě nevzbudilo ani sluníčko a ani bubnující kapky na parapet, ale moji kamarádi z druhého pokoje, kteří měli vyspinkáno už v pět hodin…no popravdě řečeno, byl jsem vyřízenej od božího kuropění, tak se budu modlit, ať si zítra přispím…ale myslím, že po dnešku padneme všichni. Když nás paní učitelky vytáhly na snídani, tak jsme už někteří běhali po chodbě v bundách a batůžkách, protože nám večer paní učitelka oznámila, že jedeme na exkurzi do Muzea výroby hraček a to vláčkem….tak někteří nemohli dospat !!! No…běhali jsme jen chvíli, protože se chodbou ozval hlasitý křik: „Co to má znamenat, jdeme snídat, načepovat čaj na cestu, dát si jablíčko do batohu a pak se teprve oblékneme.“, tak jsme se začali svlékat, mezi tím někdo ještě běhal v pýžu, někdo vůbec nevěděl, kde má batůžek, jeden kamarád nedohledal ponožku…no prostě naprostý chaos. Paní učitelky také pobíhaly zmateně, protože ještě nevěděly jak nás obléknout, začaly řešit jaké je venku počasí…zataženo, poprchává, je zima, není zima…a vlak za chvíli odjížděl…no ráno jako z  hororu. Mami, ani nevím, jestli vám mám napsat, jak to celé dopadlo……nenacházím odvahu….po naprosto úžasné snídani plné dobrot (šunčička, sýr, mlíčko, čajík, jogurt, nutelka, čerstvé rohlíčky aj.) jsme museli neskutečně zrychlit aby nám neujel vlak. Výsledek všeho byl nástup před chatou: jedna kamarádka měla sandále, jedna byla bez mikiny, kamarádovi chyběla kšiltovka, jeden hlásil, že se mu ulomilo zavírání u lahve a paní učitelky už jen tupě koukaly a vše řešily za pochodu a aby toho nebylo málo, tak paní učitelka z poloviny cesty utíkala zpět do chaty, protože zapomněla mobil…fakt, jak říkám horor. ALE pak už to byla jen velká NÁDHERA….to nadšení…někteří z nás jeli vlakem poprvé…bylo to skvělé, ale ne pro paní učitelku, tak dlouho mlátila do přístroje na jízdenky, až jsme vystupovali bez placení !!! V Muzeu na výrobu hraček to byla bomba….prošli jsme si výrobu a ani jsme netušili jak je náročná výroba jednoho krtečka….bylo to moc zajímavé a zároveň zábavné, protože jsme si mohli sami vyrobit dřevěnou hračku…tati to budeš čubrnět co jsem vyrobil, myslím že jsem celý šikulka po tobě !!! Na zpátky jsme opět jeli vlakem…no zážitek….paní učitelka v ruce žmoulala peníze na pokutu, ale dopadlo to dobře….opět jsme dojeli zadarmo !!!! Vrátili jsme se rovnou na obídek….padal do nás, téměř bez kousání…byla výborná uzená polévka a Moravský vrabec s bramborovým knedlíkem a špenátem…no mňamka….špenát ne, ale knedlíky jsme si chodili přidávat. Konečně chvilka klidu…kluci švitořili a já se fakt snažil nezamžůrknout očka a najednou….slyším: „Vstáváme… vyrážíme na průzkum do lesa….šup, šup!!!“ a netrvalo dlouho a už jsem pochodoval. To byla cesta plná překvapení, nejdříve jsme našli slepýše na cestě….nesmutni mami…byl přejetý, tak jsme ho pohřbili, pak jsme viděli černého šneka a na závěr nás paní učitelka naučila eskymácký pochod….že nevíte, jak vypadá ??? Tak to se máte na co těšit…ukážu až doma!!! Rovnou jsme napochodovali na večeři….měli jsme rizoto s okurkou. Pak jsem vám nakreslil překvapení a už jsem mazal do sprchy, teď jsem voňavý a už čekám, až mě zavolají na pohádku…..co to slyším: „Pohádka pro všechny….všichni na pokoj…usadit a poslouchat.“, Tak mamí, tatí…jen chci říct, že se mi jen malilililinkato stýská, ale furt to bezvadně zvládám, tak se o mě vůbec nebojte….posílám huhuhuhubičku a obrovské objetí…tak dobrou zlatíčka moje, papá a zase zítra !!!