města Benátky nad Jizerou

3. den – 29.5.2019

Ahojda moje zlatá rodinko,

Vůbec nevím, kde začít….. ranní vstáváníčko bylo o sto procent veselejší než včera🙂… prostě nepršelo, jen foukal větřík. Vyskočili jsme odpočatí plní radosti a elánu. Ještě, že to tak bylo, protože jsme netušili, že po naší excelentní snídani plné dobrůtek se zúčastníme doslova a do písmene „Olympiády“. Já vím tati… že nejsem žádný přeborník ve fotbale nebo hokeji🤩, ale dneska bys na mě byl hrdý👍: chodil jsem na chůdách, točil obručí, házel na cíl, nosil míček na pálce a chytal ryby… za splnění disciplíny jsme dostali barevný fáborek na ruku, takže kdo měl 5 barev, mohl si gratulovat, že splnil na jedničku🥇. No… trochu jsem si hrknul, ale měl jsem splněno. Paní učitelky nás chválily, že jsme straně šikovní, chytří a hodní….. čemu se mami, tati divíte🤔…. přímo tvrdily, že jsme moooc hodní, tak to asi bude pravda😄. Po sportovním dopoledni, jsme si dali pečenou buchtu, pomeranč a chvíli jsme si pohráli a už jsme mazali na obídek. Dneska jsme měli kulajdu a rajskou omáčku s čufty a těstovinami. Po pravdě řečeno, tak nad kulajdou se olizovaly akorát paní učitelky a pár kamarádů🤨, ale já to fakt nedal… tak jsem to musel dohnat rajskou, ani se neptejte, kolikrát jsem si byl přidat a ne jenom já…. byla prostě mňamková😋!!!! Tak nějak jsem byl z Olympiády unavený, vyfoukaný, že jsem se těšil do hajánkova, ale radostná představa trvala pouze chvililinku. Vyskočila před nás paní učitelka a zavelela: „lehnout na postele, povídat si, hrát karty, malovat si, ale NESPAT😠!!! Za hodinku odjíždíme na výlet do Jilemnice hromadnou dopravou, tak pokud nebudeme stát včas na autobusové zastávce a mávat, tak autobus nezastaví a nejedeme nikam.“. Nejdříve jsem si myslel, že to bude brnkačka, odpočinout, pohrát, ale věřte, nevěřte, kdyby učitelky nelítaly po pokojích, jak splašené a furt nekřičely😲: „ nespat, otevřít oči, jak to, že je tady ticho, tak všichni chrápeme, jak barici😂!!! Samozřejmě, že to dopadlo, jak si paní učitelky přály… 10 min. před příjezdem autobusu jsme stáli v plné polní na zastávce a čekali, až se ze zatáčky vynoří autobus… a najednou paní učitelka huláká: „Máváme“ a bylo…. za 35 minut stojíme v Jilemnici na náměstí a za dalších pár minut nás už paní učitelky táhnou do Krakonošova muzea. No ale, zlatínka moje, to jsem nečekal… ten nádherný ručně vyřezaný a funkční betlém, který se celý hýbal, to byla prostě NÁDHERA😉… koukali jsme s otevřenou pusou… a zase… jsme byli venku pochválení, jak jsme neskutečně hodní😍…. netuším, jestli to myslí vážně nebo už tak otupěly, že to ani nevnímají, fakt nevím🤔!!! Pak už „huráááá na zmrzlinku“ to jsme si pošmákli… byla vynikající😋. A ejhle, už byl čas na odjezd na Alfonsku, tak jsme se nalodili a za pár minut jsme seděli na večeři, kde na nás čekaly Boloňské špagety… mňam, mňam😄. Pak rychlý obrázek do knížky a hurááá sprška a teď už jen do hajánkova. Mami, tati… nezlobte se, ale jdu do pelíšku🤭…. mám toho plný kecky a fakt se mi chce hajdulat😴… tak velikanananananánskou hubinku 😘na spinkání a zítra snad vydržím déle, papapáááá❤